Milé absolventky, milí absolventi,
možná jste již zaznamenali náš nový projekt „Hledá se lékař“. Rádi bychom Vám ho nyní představili trochu podrobněji….
„Na počátku příběhu byl prohlubující se nedostatek praktických i nemocničních lékařů, který vedl spolu s chyběním zdravotních sester k citelnému omezování dostupnosti zdravotní péče. Řada malých i velkých nemocnic musela přistoupit k uzavírání lůžkových oddělení. Chyběli praktičtí lékaři, porodníci, pediatři i další specialisté. Statistické analýzy nedostatek lékařů potvrdily a prokázaly, že situace se bude dále zhoršovat v souvislosti se stárnutím populace a rostoucími nároky na lékařskou péči, ale i v důsledku stárnutím lékařů a jejich odchodu do důchodu. Pouze minoritním faktorem byl odchod některých lékařů do zahraničí. Úbytek lékařů nebyl dostatečně a pravidelně kompenzován novými absolventy lékařských fakult. Z toho vznikl požadavek na navýšení počtu absolventů o 15%. Hradecká fakulta nechtěla jít cestou prostého dobírání více studentů a rozhodla se pokusit o zvýšení zájmu o studium medicíny mezi mladými lidmi, a pomoci jim najít motivaci stát se lékaři a lékařkami.
Začali jsme prostudováním desítek videi z různých domácích i zahraničních fakult. Byla velmi podobná: laboratoře, posluchárny, jásající studenti. Rozhodli jsme se, že se vydáme jinou cestou a natočíme něco nekonvenčního. A tak se zrodila absurdní, byť ne skutečnosti zcela vzdálená vize doby, kdy lékaři nejsou a pacienti se musí o sebe starat sami. Snad je zřejmé, že se jedná o nadsázku, mimo jiné i proto, že robotickou operaci prostaty opravdu nelze nastudovat z Googlu a starožitného plakátu s anatomií prostaty. Operační systém Da Vinci je robot, a proto je ovládán desetiletým Vojtou, protože chlapečkové hrající si s počítači si s ním z celé rodiny poradí nejlépe.
Ve stejné době jsme měli na stáži studenty z Etiopie. Dozvěděl jsem se od nich, že od etiopských lékařů i studentů medicíny se očekává, že budou vzorem pro ostatní čistotou a bezúhonností života. Připomnělo mi to Hippokrata. Řada jeho zásad již neplatí. Každá lékařská fakulta má svůj vlastní slib, ale i tak rámcově vycházejí z Hippokratovy přísahy, což je možná nejcitovanější starověký text s výjimkou Starého zákona. Jeho odkaz, že lékař má v prvé řadě myslet na blaho svého pacienta, že má ctít své učitele, že bude uchovávat lékařské tajemství a bude učit svému umění své žáky, je trvalý. A že lékař, který ví, že není schopen pacientovi prospět, mu alespoň neublíží. Hippokrates bere medicínu jako posvátné poslání. A jeho požadavky na řádné mravy lékaře, kterými se musí získat důvěru pacienta, zůstávají nenaplněnou výzvou. Sám bohužel jsem hříšníkem. Chápání medicíny jako poslání bylo a je zneužíváno ve smyslu, že lékař má léčit, protože přísahal a může být rád, že dostává aspoň nějakou finanční odměnu. Lékař však nepřísahá trvalý celibát, a proto by měl být odměňován alespoň tak, aby se mohl postarat o svou rodinu a vzdělání svých potomků. Samozřejmě druhým extrémem je komercionalizace zdravotnictví. Vydělávají dodavatelé přístrojů a léků, popřípadě management řetězců, na rozdíl od lidí, kteří opravdu léčí. Moje zkušenost od roku 1984 je, že drtivý počet lékařů se o své pacienty stará vysoce nad úroveň svých platů, protože své povolání berou jako poslání. Inspirace etickým nábojem medicíny a Hippokratova přísaha provázejí všechny 4 videa jako vedoucí motiv.
Zvolili jsme počet čtyř videi. Od prvního dílu, který se odehrává v tmavém tunelu, který nekončí světlem, ale vybydlenou ordinací, přes noční scény v chodbách lékařské fakulty, pološero operačního sálu, do světla posledního dílu, který končí lékařským slibem. Protože ta krásná vnučka zachráněného dědečka si uvědomí užitečnost a nezastupitelnost medicíny. Je to inspirováno Beethovenovou 5. symfonií. Od tmy ke světlu. Za poselstvím jednotlivých dílů, tedy tím, že medicína je poslání, umění, dřina a věda, si plně stojím. Medicína je opravdu poslání. Několikrát v životě jsem chtěl medicíny nechat a jít k farmaceutické firmě, za mnohem více peněz. Pokaždé jsem v konkurzu uspěl a pokaždé vycouval. Neuspokojilo by mě to. Medicína je umění ve smyslu komunikace s pacientem. Potřebujete k tomu empatii, soucit a adrenalin, tj. pocit vítězství, když nad tou zubatou zvítězíte. Každá prohra bolí. Medicína je dřina. Jako každý jiný obor, který chcete dělat dobře. Medicína je věda, musíte jít vpřed, nesmířit se s tím, že současné standardy dávají standardní výsledky. Je třeba, aby výsledky byly lepší.
Všichni herci byli amatéři s výjimkou paní Kateřiny Podlipné, bez nároku na honorář. Děkujeme za přízeň všem, kterým se videa líbila, a prosíme o prominutí všechny, které jsme zklamali.
Prof. Jiří Petera, Ph.D.
Kl. onkologie a radioterapie
FN a LF Hradec Králové
Pokud vám slova pana profesora dávala smysl a chcete nám s tímto nelehkým úkolem pomoci, pojďte do toho. Nyní opravdu hledáme lékaře, naše absolventy, kteří budou sdílet svůj příběh, svůj pohled na medicínu a své zkušenosti, a odpoví tak sobě i mladším kolegům na otázku „Je pro tebe medicína ta pravá?“
Kontaktovat nás můžete zde nebo na emailu hledaselekar@lfhk.cuni.cza